Proč se to učím?

Rozpozná složení organismů z buněk s použitím mikroskopu a při další práci s informačními zdroji objasní funkci buňky jako komplexního živého celku.

Cíl z RVP, který mají děti splnit do konce 9. třídy. Oficiální znění na prohlednout.rvp.cz CAP-PRI-001-ZV9-001

Body z RVP a karty

RVP popisuje cíl po úrovních. Každý bod jsme převedli na kartu podle pravidel zjednodušení, nebo píšeme, proč kartu nemá.

32 bodů v RVP

  • převedeno na 11 karet 84 %
  • bez karty, s důvodem 16 %

Na začátku

Na cestě

  • „práce s mikroskopem“

    Shrnuje celý cíl. Konkrétní věci jsou v ostatních bodech.

  • „pozoruje preparát a ovládá ostření mikroskopu, nastaví vhodnou intenzitu světla“

    Práce s mikroskopem

  • „reflektuje princip zvětšení a otočení obrazu“

    Práce s mikroskopem

  • „rozliší biologický objekt pozorování od rušivých objektů (např. bubliny, praskliny apod.)“

    Skutečný objekt a rušivé objekty

  • „příprava a pozorování preparátu“

    Shrnuje celý cíl. Konkrétní věci jsou v ostatních bodech.

  • „do kapky média (typicky vody) na podložním sklíčku vloží vhodný biologický objekt (např. pokožku cibule, list měříku, kousek dužniny šípku, šupinu, peří)“

    Příprava preparátu

  • „zakryje krycím sklíčkem a objekt pozoruje“

    Příprava preparátu

  • „do protokolu zaznamená heslovitý postup, zvětšení a nákres pozorované struktury tužkou“

    Protokol a nákres z mikroskopu

  • „složení z buněk“

    Shrnuje celý cíl. Konkrétní věci jsou v ostatních bodech.

  • „rozliší s pomocí zadaných kritérií jednobuněčný organismus a složitější struktury (pletivo, tkáň, mnohobuněčný organismus)“

    Jednobuněčné a mnohobuněčné organismy

  • „pozoruje více preparátů pletiv/tkání (např. řez stonkem, řez listem, otiskový preparát či řez tkání) a jednobuněčný organismus (např. kvasinky z pekařského droždí) v mikroskopu či na fotografii a porovná, z kolika buněk se daný organismus skládá“

    Jednobuněčné a mnohobuněčné organismy

  • „pozoruje, popíše a vyvodí, že u mnohobuněčných organismů jsou různé typy buněk, které se specializují na různé funkce“

    Různé typy buněk a jejich úkoly

  • „vyvodí složení organismů z různých typů buněk jako základní společný rys všeho živého“

    Různé typy buněk a jejich úkoly

  • „struktury a funkce uvnitř buňky, viry jako nebuněčné organismy“

    Shrnuje celý cíl. Konkrétní věci jsou v ostatních bodech.

  • „pomocí přirovnání a analogií (např. s vlastním tělem, budovou, firmou, školou) popíše struktury uvnitř buňky a jejich funkce“

    Části buňky a jejich přirovnání

  • „stručně popíše funkce základních částí buňky: membrána, jádro, cytoplazma s organelami v případě eukaryotické buňky: mitochondrie, chloroplast [znalost těchto pojmů se u žáků nepředpokládá], různé typy váčků a membránových útvarů“

    Části buňky a jejich přirovnání

  • „na základě jednoduchých přirovnání ze života (např. uchovávání důležité informace, pořizování kopií v knihovně; ohraničení a kontrola, kdo projde dovnitř a ven – vnější zdi budovy a vrátnice; solární panely apod.) popíše vybranou buněčnou organelu s ohledem na typ buňky a její funkci v buňce jako celku: např. chloroplast přítomný v buňkách zelených (fotosyntetizujících) rostlin, řas a sinic, který je díky zelenému barvivu schopný zachytit energii slunečního záření a přeměnit ji na energii v cukru, kterou může buňka dále využít“

    Části buňky a jejich přirovnání

  • „popíše virus jako parazitický organismus, který není schopen zmnožit svoji dědičnou informaci, vytvořit podle ní bílkoviny, ani jiné látky, a tedy se rozmnožit se či se projevit jako živý jinak, než že použije látky, energii, procesy a ústrojí hostitelské buňky“

    Virus jako nebuněčný parazit

  • „propojení funkcí, procesů a organel do komplexního celku“

    Shrnuje celý cíl. Konkrétní věci jsou v ostatních bodech.

  • „na vybraném příkladu organely (např. mitochondrie) zjednodušeně popíše, co se v ní (na ní apod.) odehrává, co do daného děje vstupuje, jaké jsou produkty a jakou má tento děj význam pro buňku, např. na úrovni: v mitochondrii probíhá buněčné dýchání, tedy děj, při kterém se energie z živin (cukrů) přemění na energii vázanou tak, že ji buňka může rychle použít. K buněčnému dýchání je potřeba kyslík, vzniká při něm také oxid uhličitý a voda.“

    Děje v organele a celek buňky

  • „vysvětlí, jak jsou spolu propojeny funkce a procesy na úrovni buňky do komplexního celku“

    Děje v organele a celek buňky

Splněno

Minimální doporučená úroveň

Karty k tomuto cíli

Ukázky úloh z RVP (5)
  • Mechový nálev pod mikroskopem (Na cestě)
  • Buňky a tkáně člověka ve virtuálním mikroskopu (Na cestě) · materiál
  • Začínáme s mikroskopem (Na začátku) · materiál
  • Jedna nebo mnoho (Splněno) · materiál
  • Buňka v práci (Splněno)